PRÝGL KAP 2002

Autor: Pól (pavel.oppelt@quick.cz), Téma: PRÝGL KAP
Vydáno dne 31. 03. 2003 (1166 přečtení)




V roce 2002 jsme se odmítli pustit do dvojitého pořadatelského dabla, mám tím na mysli pořádání jak kvalifikačního turnaje, tak vlastního mistrovství republiky a zůstali jsme jen u našeho tradičního turnaje Prýgl kapu. Jen tak mimochodem je to nejstarší beachhandballový turnaj u nás, na což jsme samozřejmě patřičně hrdí a jehož již 6. ročník byl jednou z pěti možností kvalifikovat se na mistrovství republiky, konané tentokráte v Brné nad Labem.

Díky vstřícnosti pana Zeleného, který je správcem stále vzkvétajícího areálu na Sokolském koupališti, jsme se vetřeli do zdejšího pořadníku akcí. Bohužel náš oblíbený termín, to jest poslední červnový víkend, byl již obsazen, tak jsme museli akci přesunout na 15. a 16. června 2002.
Dámy a páni rozhodčí se spolu s prvními nedočkavými účastníky sjížděli z blízkého i dalekého okolí již v páteční podvečer a mnozí prvně uviděvší stav příprav jen kroutili hlavou, kde jen, že se ten beachhandball bude hrát. Je pravdou, že čas příprav máme tradičně poměrně krátký, za to intenzita stoupá strmě a kulminuje těsně před začátkem turnaje, to je v sobotu v 9 hodin. Na turnaji jsme uvítali celkem 22 mužských družstev a bohužel jen 5 ženských týmů, což si myslíme, že je velká škoda a do příštího roku bychom s tím chtěli něco udělat. Otázkou ovšem zůstává jak na to, snad jedině zalovit ve vlastních řadách, no každopádně se nechejte překvapit, my se též necháme…
Boje probíhaly urputně celou sobotu až do 20 hodiny, jen s malou přestávkou, kterou způsobil drobný odpolední lijáček, který se přehnal nad Brněnskou přehradou. Vše ale naštěstí brzo skončilo, takže už za půl hodinky po bouři nebylo ani památky, nepočítám ovšem do tohoto konstatování ty hromádky krup, jež bylo možné vidět na každém kroku. Úderem 21 hodiny začínala přímo nad kurty Beach párty, kterou ale bohužel poněkud přibrzdil v rozletu již zmiňovaný liják, ten totiž venkovní travnatý taneční parket proměnil v jedno velké bahniště a tak se párty odehrávala jen na terasem místní restaurace. Počasí, které bylo do deště téměř ideální se celkově poněkud zhoršilo, což odradilo řadu účastníků. Stala se z toho taková menší, klidnější taneční seance, na místo plánovaného vášnivě bujarého hýření. Druhý hrací den, to jest neděle, nezačala pro nás organizátory nejlépe, jelikož hned po zahájení, které se ustanovilo na 9 hodinu ranní, se opět spustil drobný, lze říci „zahradnický“ deštík. Naštěstí neměl potřebnou vytrvalost, aby byl tak nazýván a brzo zase nad „Prýglem zoncna rumplovala“. Systém turnaje byl takový, že v mužské části z pěti základních skupin postupovaly nejlepší dva týmy a také dva týmy s nejvíce body, které se umístily na třetích místech. Těchto postupujících 12 družstev vytvořilo 4 skupiny, kde hrálo opět každý s každým a pouze vítěz postupoval, tentokráte rovnou do semifinále. Následoval zápas o třetí místo a konečně finále. V ženské části turnaje se díky malému počtu družstev vytvořily pouze dvě základní skupiny, jedna po třech a druhá jen o dvou týmech, jelikož třetí avizované družstvo ze Slovenska to nakonec vzdalo na půli cestě. Přímo do semifinále postupovala jen družstva na první příčce, o dalších dvou semifinálových místech rozhodla tří členná skupina, složená ze všech zbývajících družstev. První dva týmy celkem logicky doplnily semifinálovou čtveřici. O třetí místo si zahrála Dubina Pardubice s Výběrem světa, který svůj název obhájil a toto utkání vyhrál. Finále bylo záležitostí Pískových bábovek, které přehrály Tetiny. U mužů se o konečné třetí místo utkali BHC KOC Zlín a téměř domácí Mořští řevulón, kteří nepodcenili přípravu na tento mač, vyhráli a zaslouženě jim patří třetí místo. Finále bylo za slušné divácké kulisy, exhibicí všech účastníků, jak samotných hráčů BHC Pivacaru Ivančice a Rudé hvězdy, což je jen nový název pro tým Paldozel, tak i obou rozhodčích. Oba týmy, které jsou pravidelnými účastníky Prýgl kapu předváděly parádní podívanou, kterou umocnily závěrečným penaltovým rozstřelem, kterého se účastnilo proti zvyklostem všech osm hráčů a navíc i oba rozhodčí. Více štěstí měli hráči Rudé hvězdy, kteří při závěrečném vyhlášení zvedli nad hlavy vítěznou trofej. Pro pořádek je třeba ještě dodat, že systém mistrovství republiky v beachhandballu určil, že z Prýgl kapu, jakož to jednoho z pěti kvalifikačních turnajů, se nominují tři mužská a dvě ženská družstva. V ženách se tedy zúčastnily mistrovství republiky jak vítězky Pískový bábovky, tak i poražený tým z finále Tetiny. U mužů to bylo poněkud složitější, na republiku nakonec odjeli Mořští řevulón, Sorry Hák a Marlin. Bohužel termín domácího šampionátu nevyhovoval ani jednomu z finalistů a tak se právo účasti postupovalo dalším týmům v konečném pořadí. Dámi a pánové rozhodčí mimo jiné také rozhodovali spolu s námi, pořadateli, o nejlepší hráčce a hráči celého klání. Těmi byli určeni Lucka Marková z Pískových bábovek a Roman Schwarc z BHC Pivacaru Ivančice. V prestižní kategorii o nejbeachovější družstvo turnaje byli vyhodnoceny dva týmy, znovu svoje kvality potvrdili Plážoví povaleči, tentokráte spolu s kolegy z družstva Mořští řevulón. Na závěr bych si dovolil malé zhodnocení celé akce. My pořadatelé jsme měli teoreticky obhajovat vítězství v turnaji, ale nějak se nezadařilo a skončili jsme na 14. místě, které není opravdu lichotivé. No co, nás těší hlavně to, že turnaj proběhl bez větších zádrhelů, počasí k nám bylo milosrdné a hlavně nedošly tekuté zdroje v místní restauraci. Myslím si, že bylo vidět zase o něco více těch pravých beachhandbalových mačů, pohoda a zábava měly zase jednou navrch a to je fajn zjištění. Na úplný konec jako tradičně chci poděkovat všem, co nám pomohli s přípravou turnaje, všem účastníkům, dámám a pánům rozhodčím, ti byli jako obvykle skvělí. Velký dík patří také všem sponzorům, našim ženám, přítelkyním, kamarádkám, kamarádům, rodičům, no prostě všem… Zvláštní poděkování pak patří panu Zelenému, jehož zásluhou jsme se ocitli na Sokoláku a né někde jinde. Další z těch zvláštních poděkování patří Vaškovi, jinak panu MUDr. Kůrovi, za jeho zdravotnickou pomoc přímo v dějišti a navíc za celoroční péči o naše zchromlé končetiny. Nezbývá nám než doufat, že se zas za rok sejdeme, někdy v červnu na písečných dunách třeba zrovna Sokoláku. Do té doby Vám přeji, ať se vše daří a loučím se s pozdravem SPORTU ZDAR, BEACHHANDBALLU ZVLÁŠŤ !!!